Hledání druhé Země

Roku 1995 dva švýcarští astronomové objevili planetu obíhající jinou hvězdu než naše Slunce. Tento objev navždy proměnil naše chápání vesmíru, neboť dokazoval, že Země a další nebeská tělesa v naší sluneční soustavě nejsou ve vesmíru osamělá. Dnes, o více než dvacet let později, známe přes 860 takových planet, přičemž mnohé z nich se nepodobají ničemu z toho, co jsme znali. Některé jsou černější než uhlí, jiné se koupou v roztavené lávě, další jsou vystaveny poryvům neutuchajících větrných bouří, ještě jiné mají více než jedno slunce, kdežto druhé jsou navždy pohrouženy do nesmírného oceánu. Vzdor tomu je tu ale i jistá podobnost. Některé z těchto mimozemských světů se nápadně podobají planetám naší sluneční soustavy. Astronomové dnes znají planety, jež vyhlížejí jako Jupiter, Neptun, Mars či Merkur a obíhají slunce podobné tomu našemu. Kniha Hledání druhé Země známého fyzika S. Clarka přibližuje čtenářům tuto dynamickou vědní oblast, aby jej provedla napříč kosmem plným mrazivých plání, pozvolna rotujících glóbů a ohnivých vulkánů až k těm planetám, jež snad mohou – a možná i mohly – vytvořit podmínky pro vznik života. Nalezení dvojčete naší Země se dnes jeví doslova na dosah.