Na úsvitu živých strojů

Populárně-vědecká práce seznamuje s jedním z nových trendů ve vývoji výpočetní techniky - klasické počítače by mohly být v budoucnu nahrazeny funkčními počítači z organických složek. Britský matematik, přední odborník na DNA počítání, srozumitelně představuje fascinující obor na rozhraní matematiky, informatiky a biologie, který usiluje o využití přírodních systémů jako výpočetních zařízení. Doba křemíkových čipů zřejmě pomalu končí, miniaturizace a zvyšování výkonu procesorů dosáhne limitů, které nelze překročit. Novou etapou ve vývoji informačních technologií mohou být biopočítače, založené na molekulách DNA a živých buňkách. Autor shrnuje proměny výpočetní techniky v druhé půli 20. století, přibližuje zlomové objevy ve vývoji počítačů, připomíná význačné vědce, kteří se o rozvoj matematiky a informatiky zasloužili. Jeho pohled je však zároveň obrácen k budoucnosti - fundamentálním posunem v oblasti informatiky by mohlo být využití jedinečných vlastností biologických stuktur a DNA především.Populárně-vědecká práce seznamuje s jedním z nových trendů ve vývoji výpočetní techniky - klasické počítače by mohly být v budoucnu nahrazeny funkčními počítači z organických složek. Britský matematik, přední odborník na DNA počítání, srozumitelně představuje fascinující obor na rozhraní matematiky, informatiky a biologie, který usiluje o využití přírodních systémů jako výpočetních zařízení. Doba křemíkových čipů zřejmě pomalu končí, miniaturizace a zvyšování výkonu procesorů dosáhne limitů, které nelze překročit. Novou etapou ve vývoji informačních technologií mohou být biopočítače, založené na molekulách DNA a živých buňkách. Autor shrnuje proměny výpočetní techniky v druhé půli 20. století, přibližuje zlomové objevy ve vývoji počítačů, připomíná význačné vědce, kteří se o rozvoj matematiky a informatiky zasloužili. Jeho pohled je však zároveň obrácen k budoucnosti - fundamentálním posunem v oblasti informatiky by mohlo být využití jedinečných vlastností biologických stuktur a DNA především.