Cizinec na pobřeží

Cizinec na pobřeží není veselá knížka, přestože je vyprávěna humorným jazykem. Autor v ní s nadhledem a bez sentimentu předkládá na miniaturní ploše velká a tragická témata lidské existence, zajímá jej člověk opuštěný v davu, člověk bloudící katastrofami moderní doby. Převážná část „38 miniatur“ je však inspirována životem v cizí zemi, jež se jen pozvolna mění v nový domov. Smutně komické kotrmelce plynoucí z neznalosti jazyka či odlišných zvyklostí, poetická podobenství či paradoxy pomáhající překonat cizotu a vlastní nejistoty, naděje, soucit a solidarita, jež někdy přichází z naprosto neočekávané strany – texty, v nichž autor čtenáři s důvěrou svěřuje tu nejosobnější zkušenost, potvrzují, že posledním a skutečný domovem, o který jej nikdo nemůže připravit, je pro spisovatele jeho řeč.